„Snažili jsme se na festival vybrat restaurace se skutečně poctivou kuchyní bez ohledu na to, odkud pochází,“ říká organizátor festivalu Pavel Suchánek ze společnosti Alakarte. Přesto průměrná návštěvnost těch zahraničních je o třetinu vyšší než českých. Nejoblíbenější jsou zatím kuchyně vonící středomořským pobřežím, orientálním kořením a také kuchyně japonská.
Česká kuchyně patřila ještě před 2. světovou válkou mezi nejlepší v Evropě a byla kvalitou naprosto srovnatelná s kuchyní italskou nebo francouzskou. Bohužel v letech reálného socialismu u nás úroveň gastronomie velice poklesla. Uznávaný český šéfkuchař a úspěšný majitel restaurace U koně Jaroslav Sapík říká: „Žádná kuchyně není špatná, jsou jen dobří a špatní kuchaři.“ A v tom je možná zakopaný pes. Skutečně dobrým kuchařem se člověk stává až po čase a samozřejmě k tomu přispívají i zahraniční zkušenosti. A jen málo těch skutečně dobrých se po návratu z ciziny vrací zpět k tradičním českým receptům.
Co tedy chybí současné české kuchyni? Dnes už prakticky jen sebevědomí a dostatečná propagace. Popularita farmářských trhů a nákupů tzv. „ze dvora“ roste doslova raketově. Takže kvalitních a cenově dostupných tuzemských surovin je dostatek, i když některé jednotlivé položky jsou stále ještě úzkým profilem (český kmín, česnek apod). O dostupnosti špičkové techniky snad netřeba mluvit, stačí kliknout na internetu a nabídky hi-tech zařízení se jen hrnou. Takže teď už jen najít více skutečně dobrých mistrů kuchařů, oprášit a trochu zmodernizovat staré recepty a především se vymanit ze stereotypu, že jedinými „českými jídly“ jsou smažák, řízek nebo guláš – přitom ani jedna z těchto pochoutek nepochází původně z české kuchyně.
Zahraniční kuchyně mají nepochybně tu výhodu, že jsou více vyzrálé, většinou s nepřerušenou kontinuitou a také s nepoměrně větší propagací. Navíc nikdy nepřestaly využívat kvalitní čerstvé suroviny a především se vyvíjely a modernizovaly. To ale neznamená, že moderní česká kuchyně je v Čechách ojedinělou záležitostí. Můžete ji nalézt v nabídce restaurací na Festivalu chutí -Vůně jara. Takže se nebojte, stejně chutné je provensálské jehněčí kolínko, toskánská panenka, středomořské ryby jako český kančí závitek s rakytníkovou omáčkou, pečené králičí stehýnko špikované domácí slaninou nebo kuřecí filet s medvědím česnekem. Na Festivalu chutí si na nich pochutnáte bez ohledu na to, odkud recepty původně pocházejí.
