Výběr přírodních kosmetických výrobků a přípravků péče o tělo má také značné výhody. Stejně jako u biopotravin, kosmetické přípravky vyrobené ze surovin kontrolovaného ekologického zemědělství vám umožní vyhnout se nebezpečným umělým látkám. Podívejme se společně blíže na to, jak si vybrat opravdovou kontrolovanou přírodní kosmetiku nebo biokosmetiku.
Není vše přírodní, co se tak tváří
Koupíte-li si „přírodní“ krém, šampón nebo make-up, může se jednat o výrobek, v němž mohou naprosto převažovat syntetické složky, navíc testované na zvířatech. O „ekologickém“ původu rostlinných složek se můžete rovněž jen dohadovat. Stěžovat si nemáte kde, protože nic z toho není v rozporu se zákonem.
Pravda – některé značky mají tak dobré jméno, že tvrzením typu „bez syntetických přísad“ nebo „netestováno na zvířatech“ spotřebitelé prostě důvěřují. Přesto existují některé standardy a certifikáty, které mohou orientaci na trhu usnadnit. Hledisek při výběru můžete uplatnit hned několik.
Nedostatečná právní úprava „biokosmetiky“
Co si představit pod pojmy „kontrolovaná přírodní kosmetika“ či „biokosmetika“? Obecně vzato, přírodní kosmetika by měla obsahovat pouze nebo převážně přírodní suroviny, tedy takové, které pocházejí z rostlin nebo minerálů. Na trhu se uplatňuje řada soukromých certifikačních značek, které deklarují, jaké standardy či kritéria daný výrobce dodržuje. Jednotlivé standardy připouštějí různé procento zastoupení syntetických složek, obvykle od 0 do 30 procent.
Nejednotný je přístup k užívání syntetických konzervantů, živočišných látek, případně k požadavkům na ekologická balení. Označení organická kosmetika nebo biokosmetika se většinou chápe ještě přísněji – složky by měly v maximálně možné míře pocházet z kontrolovaného ekologického zemědělství anebo kontrolovaného sběru na přísně vybraných lokalitách, nesmí být testovány na zvířatech a obsahovat GMO. Používání ropných derivátů, syntetických barviv, parfémů a konzervantů je zakázáno. Podmínkou je možnost zpětného ověření původu vstupních bio surovin, bez ohledu na zemi zpracování. Povinností je i užití recyklovatelných obalových materiálů, pravidlem pak balení pouze do nejnutnějších obalů.
Zatímco značení biopotravin podléhá legislativě Evropské unie, používání termínů „bio“ či „přírodní“ v kosmetickém průmyslu není zatím zákony nijak omezeno. V praxi to znamená, že si každá země, asociace či dokonce jednotlivý výrobce může zatím definovat pojem „přírodní kosmetika“ dle vlastních kritérií. Snaha o zjednodušení stávající situace je na místě. Jak dokazuje úspěch certifikovaných biopotravin v Evropě, spotřebitelský potenciál zájemců o přírodní produkty je obrovský. Dokud však budou pouze skalní vyznavači bio schopni rozeznávat, co je a co není skutečně přírodní, nebude se trh s biokosmetikou rozvíjet.
Autor: Tomáš Václavík, Celostnimedicina.cz
